Dokument ze serveru Správy ochrany přírody [www.ochranaprirody.cz]; © Správa ochrany přírody
Document from Nature Conservation Authority Czech republic web site [www.ochranaprirody.cz]; © NCA CZ
3.9.2010
Žďárské vrchy >> Správa CHKO Žďárské vrchy >> ZCHÚ >> Přírodní památka Pasecká skála
Skalní útvar v lesním komplexu asi
2 km severovýchodně od obce Rokytno.
Katastrální
území: Studnice u Rokytna (bývalý okres Žďár nad
Sázavou)
Nadmořská výška: 770-818
m
Výměra: 4,74 ha
Vyhlášeno: 1979
Vrcholový skalní útvar je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment lesních porostů přírodě blízké skladby smrkových bučin.
GEOLOGIE Skalní útvar na
okrajovém hřbetu Pohledeckoskalské vrchoviny byl vypreparován na pruhu
migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového
zvětrávání ve starších čtvrtohorách . Zvětráváním po puklinách byl
rozčleněn do tří oddělených skalních bloků s výškou až 18 m. Povrch stěn byl
modelován do podoby voštin a skalních výklenků. Vznikl zde i 8,5 m dlouhý
a 4 m vysoký tunel a další dvě menší jeskyňky.Pod skalami jsou vytvořeny
balvanité sutě a opodál ještě dva drobnější skalní bloky. Na balvanitých sutích
kolem skal jsou vytvořeny jen mělké orchické půdy, přecházející níže na svazích
v kambizemní podzoly s kyselou půdní reakcí.
KVĚTENA
Na stanovišti smrkové bučiny (Calamagrostio
villosae-Fagetum) se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost typu
kamenité a skeletové smrkové bučiny s převahou smrku ztepilého (Picea
abies). V okolí skal je významně zastoupen buk lesní (Fagus
sylvatica) a ojediněle vtroušena jedle bělokorá (Abies alba). Na
skalách s fragmentem reliktního boru svazu Dicrano-Pinion roste i
krnící borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula
pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní
podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel
kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella
flexuosa) a kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Skály a sutě
jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků Parmelia saxatilis,
Lecanora badia, Acarospora fuscata a mechorostů
Andreaea rupestris, Grimmia commutata
aj.
ZVÍŘENA Území obývá řada druhů
ptáků, mj. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký
(Dendrocopos major), sýc rousný (Aegolius funereus), ořešník
kropenatý (Nucifraga caryocatactes) a v poslední době zde zahnízdil i
výr velký (Bubo bubo). Na lokalitu často zalétají v okolí hnízdící
poštolka obecná (Falco tinnunculus), krahujec obecný (Accipiter
nisus) a krkavec velký (Corvus
corax).
LESNICTVÍ Lesní porost
je zařazen v kategorii lesa zvláštního určení. Hospodaření v něm je usměrňováno
k podpoře buku, obnově jedle a využití přirozeného zmlazení k výhledovému
vytvoření různověkého lesa přirozené dřevinné skladby. Porost skal je ponecháván
bez zásahu. V exponované vrcholové poloze je silně poškozován námrazou a imisním
znečištěním ovzduší.
VYUŽITÍ Skalní
útvar je turisticky zpřístupněn. Horolezeckou činnost je možno provozovat
celoročně, s výjimkou vyznačených úseků skalních útvarů Omšelý hřeben, Vyhlídka
a Pernštejn, kde je možné lézt jen v době od 1. července do 28.
února.